Vejtřaska
. 379-48-10 .

Vojenský útvar 3215 v Litoměřicích, výcvikové středisko, vlastní jeden zajímavý stroj. Je to "vejtřaska", tedy Praga V3S Na (provedení valník), s vojenskou poznávací značkou 379-48-10. A právě o ní a o ježdění s ní je tento miniweb.

Auto jsem převzal v dubnu 2002 po des. Jakubovi Petirovi (kterého tímto zdravím) a až do srpna jsem s ním jezdil. Byl to střep, který měl v prdeli řízení, brzdy a převodovku. Pak došlo k malé rošádě a původní vejtru nahradila nová, vytažená z nedotknutelných zásob. Stará "desítka" šla do šrotu a její doklady a poznávací značky dostalo tohle nové auto. Když říkám nové, myslím tím nové. Když jsem si jí přebíral, měla najeto 248km po kompletní generálce a všechno na ní vonělo novotou. Během měsíce jsem s ní najezdil téměř 1500km (protože byly povodně) a tady jsou poznatky o ježdění s ní.

toxík v garáži
Jako každé auto v mojem životě, i desítka chytla přezdívku. Starý vejtře (dej jí pámbů věčnou slávu) jsem říkal Toxík, protože děsně hulila. Tohle vozidlo ale hulilo (než jsme mu seřídili čerpadlo) ještě nejmíň stokrát tolik, přezdívku pro něj ale vymyslel tatrovák, des. Lukáš Knazovič (ahoj Knáza), který mu začal říkat Syčák. Mělo totiž vadný brzdič přívěsu a když jsem s ním někam přijel, různě to z něj syčelo.
Zvláštnosti ježdění s "desítkou"
Tenhle web je určen obzvláště pro budoucí řidiče desítky. Proto obsahuje pár rad, které by mohly usnadnit ovládání tohohle auta. V zásadě se s ní jezdí stejně jako s jinýma vejtřaskama, ale přeci jen...

  • V létě chytá většinou na škrtnutí, bez nějakých zvláštních příprav, jenom vždycky chce na plno zatáhnout ruční plyn. Samozřejmě záleží na baterkách (já tam měl 12 let starý!). Když je chladno a hlavně v zimě, startuj vždycky s plným plynem (myslím pedál). Sytič (neboli - u V3S "předřadník vstřiku") nepoužívej, nepomůže. Jakmile chytne, povol ruční plyn asi na 3/4, protože by motor jinak měl moc vysoké otáčky a špatně by se ti řadilo, kór směrem nahoru.

  • Co se týká řazení, je tohle auto celkem bez problémů. Z dvojky na trojku většinou ani nechce dvakrát šlapat spojku, rychlosti tam padaj samy. Směrem dolů chce samozřejmě podřazovat s meziplynem, ale ani tam nedělá problémy.

  • Maximální rychlost Syčáka je 65 km/h, víc z něj nedostaneš, i kdyby ses posral, protože omezovač tě nepustí. Úplně nejlíp se cítí v rychlosti asi 61-62km/h, prostě těsně nad šedesát. Poznáš to lehce, motor přestane typicky "rachtat" a začne jenom hučet. Pak můžeš i trochu ubrat a jede to pořád stejně.

  • Hlídej si ruční plyn. Páčka totiž špatně drží a má snahu se stahovat. Když pak přijedeš třeba na semafor, motor má nízký volnoběh a začne chcípat. Navíc při nízkých otáčkách skoro nedobíjí dynamo.

  • ČASTO kontroluj olej!!! Syčák ho žere jako blázen a není problém, aby ti najednou nečekaně začala zhasínat kontrolka mazání. Já s sebou vozil 20litrový kanystr s olejem...

  • Někdy se ti stane, že se během jízdy ozve mohutná rána. Já jsem si původně vždycky myslel, že mi přinejmenším upadla korba, ale pak jsem zjistil, že se jenom přibouchla větrací klapka na kapotě...

  • Optimální teplota motoru je kolem 60 stupňů. Když je teploměr už v zeleném poli (nad 80), motor se přehřívá a špatně jede. Syčák má naštěstí dobrý chlazení a ani v největším parnu se nevaří. Vyjímku tvoří kopec na Rýdeč (když se jede na Babiny), tam ho uvaříš stoprocentně. PS - ten kopec na trojku nevyjedeš, ani to nezkoušej. Ke konci vojny jsem ho ale už měl tak netrénovanej, že jsem se tam skutečně (s prázdným autem) na trojku vyškrábal! V zimě (pod +5`C) používej dečku na přední mřížku.

    toxík v garáži
  • V létě je teplota v kabině 40 stupňů Celsia. Syčák má naštěstí narozdíl od Toxíka otvírací přední okna a to ti zachrání zdraví. Když si je za jízdy pootevřeš, je teplota v kabině docela příjemná.


    Všeobecně.



    Když zmáčkneš tlačítko startéru a ozve se jenom cvaknutí, může to mít tři příčiny:
    - může být vypadlý kontakt na baterce. Starovací klíč se pak snaží přepnout baterie do sériového zapojení na 24V, ale díky nedostatku proudu (jedna baterka je mimo), nemá co přepnout. Sundej sedačku u řidiče a kontakt nasaď.

    - spálená startovací pojistka. Pojistky (ty dva přiblblý ohnutý plíšky) se nacházej na startovacím klíči a můžou se přepálit. Startovací klíč je hluboko v tunelu, kousek za motorem. Odklop tunel a uvidíš šedou plastovou krabičku. Když sundáš víčko, najdeš pojistky.

    - vadný startér. Pokud je to tak, jsi v prdeli, startér se musí vyměnit. Pokud se po zmáčknutí tlačítka startéru startér jenom naprázdno protočí, nevystavuje pastorek. Můžeš zkusit poklepat startér kladivem.

    Ve všech těchhle případech můžeš samozřejmě auto roztáhnout. Tyč voz vždycky na korbě, nikdy nevíš, kdy se ti může hodit.

    -----

    Často se ti stane, že po zastavení bude utíkat vzduch vzadu na brzdiči přívěsu a bude to syčet. Proto je to taky Syčák. Stačí vzít bošák a párkrát s ním šťouchnout do díry zespoda na brzdiči, odkud ten vzduch fouká. Vyfoukne se bordel a přestane to syčet.

    -----

    Protože Syčák není vybavenej navijákem, musíš si v případě zapadnutí pomoct jenom náhonem. První co je, že zapneš přední náhon. Páku pro předek zatáhneš dozadu s vyšlápnutou spojkou. Pak můžeš zapnout terénní redukci - páka pro redukci (ta malá vedle sedačky) se naopak posune úplně dopředu. Pokud Ti ani tohle nepomůže a hrabou Ti kola na jedný straně, máš ještě uzávěrku na zadní diferáky. To je to táhlo na podlaze před sedačkou řidiče. Zatáhni ho pomalu a s citem úplně nahoru. V 90% případů se s těmahle prostředkama vyhrabeš, když ne, musí Ti pomoct vyprošťovák. Všechny tyhle pomůcky se zapínaj při stojícím vozidle a bez plynu. Jakmile jsi z bryndy venku, všechno to zas povypínej. Nikdy nezatáčej, pokud máš zapnutej přední náhon a nikdy s ním nejezdi víc než 30, jinak odděláš převodovku (to se stalo Toxíkovi, ovšem ne mojí zásluhou)! Nikdy taky nejezdi do zatáček, pokud máš zapnutý uzávěrky, jinak vejtra nebude zatáčet! No a na silnici měj samozřejmě přepnutou terénní redukci zpátky na silniční, jinak Ti auto nepojede víc než nějakých 20km/h.

    Tohle všechno ale asi stejně nikdy nepoužiješ, protože se Syčákem se jezdí de facto jenom po silnici.

    -----

    Pokud by se Ti stalo, že začne jít ztuha řazení, bude nejspíš zanešený lamelový čistič oleje, který se ovládá táhlem od řadící páky. Nachází se zepředu na motoru nad měrkou oleje, drží na čtyřech šroubech. Vymontuj ho a vyměň za nový, nemá smysl ho čistit. Nový dostaneš ve skladu u nindži (pana Seiferta), má jich vždycky dost.

    -----

    NIKDY nejezdi z prudšího kopce s vyřazenou rychlostí! Vejtřasky všeobecně moc nebrzděj a jakmile se Ti to rozjede, už tam žádnou rychlost nezařadíš. Navíc - pokud by se Ti V3S rozjela z kopce na vyšší rychlost než asi 60km/h na neutrál, je velký riziko, že kardany (hlavně přední) překročej kritický otáčky a vyrvou se Ti z diferenciálu. Nechtěj si ani představit, co by se pak mohlo stát!


    Vždycky měj na paměti, že máš na korbě lidi!

    Chtěl jsem zjistit, jaký je rok výroby Syčáka. Toxík byl r. v. 1953. U nové desítky jsem neměl k dispozici původní dokumentaci, proto jsem poslal mail Dr. Jiřímu Hynkovi, předsedovi představenstva holdingu Praga a. s. Tady je výsledek:

    „Nechal jsem hledat ve výrobní evidenci společnosti a podle položkového výrobního plánu spadá výrobní číslo rámu 119690 vozu V3S do roku 1977.

    Ať se vám s V3S dobře jezdí (I když námi vyráběná její náhrada Praga Alfa je již „poněkud“ komfortnější. Já sám jsem na V3S dělal autoškolu, takže vím, jak je pro řidiče „pohodlná“, i když na její průchodivost terénem nenechám dopustit). S pozdravem Jiří Hynek"


    A ještě základní data PV3S Na: čtyřdobý řadový vznětový šestiválec 7,9 litru, výkon 69,9kW (necelých 100 koní), max. rychlost 60km/h, základní spotřeba 27 l/100km.

    Na závěr: se Syčákem jsem prožil skoro půl roku a celou tu dobu spolehlivě a věrně sloužil. Staral jsem se o něj s láskou a předávám ho v lepším stavu, než jsem ho přebral. Loučí se mi s ním docela těžko, už jsme si na sebe tak nějak zvykli. Pokud mu budeš i Ty věnovat svojí péči, uvidíš, že ho budeš mít rád a ježdění s ním Tě bude bavit. Starej se o něj, zaslouží si to, i když je to "jenom" vojenský auto. Je to nejlepší vejtra na útvaru.

    Pokud budeš mít časem nějaký svoje fotky, nebo něco, co bys chtěl napsat na tuhle stránku, pošli mi to a já to sem dám. Pokud umíš v HTML, napiš mi a já Ti pošlu FTP, login a password k týhle webce.
    Toť vše, ať ti slouží. S pozdravem des.Kony, n. t. leden 2002
    Vědomice
    Syčák v obci Vědomice u Roudnice nad Labem během povodní

    Vědomice
    Syčák (zhasnutá světla) tamtéž na společném fotu s vejtrou z Radobýlu

    Hněvice
    Na buzeráku v Hněvicích, převelen na 3 týdny.

    Hněvice
    Pohled z předního okna, taky v Hněvicích.

    Litoměřice
    Syčák v útvarové garáži č. 22 v Litoměřicích.

    Litoměřice
    Tamtéž, s nasazenými protidemonstrantskými mřížemi.

    Litoměřice
    Garáž obývá společně s UAZem 469.

    Litoměřice
    Pohled do interiéru.

    Litoměřice
    Skupinové foto. Auta (zleva): UAZ Výcvikáče, Bufetkára 40, Syčák, Bufetkára 80, UAZ Provozky.
    Řidiči: Montoya, Jeřabina, Já, Myšis, Jizy.


    Na poli
    Během působení v Hněvicích jezdil Syčák i po poli....

    Na poli
    ...a vozil balíky se slámou.

    Letiště
    V Roudnici na letišti.

    Angličák
    A kvůli takovýmhle pohledům se mi Knáza smál, že jezdím v angličáku (Syčák a Knázova osmikola).

    Zámek
    Na nádvoří Roudnického zámku.

    Přáslavice
    Posádka z Přáslavic, kterou jsme vozili během povodní.

    Střelnice
    Na střelnici ve Vršovicích u Loun..

    Jídelna
    Před jídelnou. Syčák, Bufet 80 a PoKa.

    Babiny
    Jedna akční - VVP Babiny.

    Babiny
    Na Babinách.

    Babiny
    Na Babinách.

    Roudnice
    V Roudnici před zámkem.

    VS
    Před Výcvikáčem spolu s bufetkárou 80.

    VS
    Moje společná fotka se Syčákem.

    A protože jsem Syčákovi za věrnou službu něco dlužil, napsal jsem o něm článek do armádního časopisu ATM. Stáhnout si ho můžeš tady (i s obrázky, celkem 459kB), nebo tady (jenom text ve Wordu, 57kB).

    Dodatek: z vojny jsem se sice už vrátil do civilu, ale osud Syčáka jsem ještě chvíli sledoval. U útvaru proběhly organizační změny a desítka byla od Výcvikového střediska přidělena k Provozní rotě. Ta má ještě několik dalších PV3S, nicméně je proslulá tím, že se k těmto vozidlům chová více než macešsky. Nedělám si tedy žádné iluze, že doba vzorné péče o Syčáka skončila a že toto v době mého působení perfektní auto postupně podlehne devastaci a zkáze.

    Další informace... v rámci restrukturalizace AČR se útvar VÚ 3215 Litoměřice koncem roku 2003 ruší. Veškerá automobilová technika se převeluje, většina z ní zpět do nedotknutelných zásob, kde bude dále rozhodnuto, co s ní. Syčák bude pravděpodobně prodán do civilního sektoru.

    A poslední zpráva: v roce 2004 armáda typ Praga V3S zrušila. Pár aut se prodalo do civilních bazarů, většina vozidel šla ale rovnou do šrotu. Některá neměla najetý ani kilometr operační služby, šla z výroby do skladu, ze skladu do šmelcu. Osud Syčáka je neznámý.

    Tady můžeš jenom tak pro zajímavost vidět schéma řízení a kolové redukce V3S, tady je fotka pancéřové verze, zvané "Ještěrka".

    Jo a ještě něco. Víš co znamená V3S? Skutečně oficiálně je to "vojenský 3nápravový speciál!"
    Tato stránka se nachází na adrese: http://sycak.predseda.com
    Copyright (C) des. Kony 2002, alias Předseda, mail: predseda@predseda.com

    Stránka je součástí Předsedova Impéria